vzbuždati

vzbuždati, -ždaq, -ždaeši ipf.
etiam:

zbuždati, vzbuxti, vzbuđati

Br, Ps, C, i RegBen Fr(Comm) Tk
HR
EN
GR
LA

1.

buditi; wake; — excitare: peteh’ ležeĉee v’zbuždaet’ BrVO 90a vzbuêet’ Bar 135c excitat ⟧ vz’bujuetь Vat₅ 52d; čeĉe m(o)li službenice … da ju nočiju k’ m(o)l(i)tvê vzbuĵale bi BrLab 154b v’zbuêle bi Vat₁₉ 371b vzbuždali bi Pm 280c Vb₄ 84c ut … excitarent ⟧ vzbudili bi Vat₆ 200d; – translatio minus apta: ovo vzbuždaet’ dьnnica bdeĉim’ otrêšaet’ n(e)bo mьgli BrVO 89d v’zbuž’daetь N₂ 52d vzbuêetь Bar 135b Lucifer excitatus ⟧ vzbujeniemь Vat₅ 52c;

refl.: buditi se; awake; — excitari: niktože toliko lьh’ko vzbuždaet’ ⟨se⟩ v postêli eliko lьhko h(rъst)ь iz’ groba BrVO 341c vzbuêet ⟨se⟩ Bar 266b vzbuždaet’ se ot sna N₂ 185a vzbuĵenь budetь Vat₅ 167c excitat;

fig.: buditi (od mrtvih); wake (from the dead); — excitare (a mortuis): g(ospodin)ь is(u)h(rъst)ь vzbuždaet te družiêno vstani vzvrati se nogama tvoima v dom’ tv⟨o⟩i BrVO 48c vzbuĵaet Vat₅ 27c N₂ 28a vzbuždaet’ Vb₁ 38a vzbuêet Bar 107a excitat.

2. pobudivati, poticati; incite, animate, persuade; — διεγείρειν; excitare, suscitare, animare: gl(agol)aniê gl(a)sь sr(ьd)ca univša veĉe neže slovo čteniê vzbuždaet’ BrVO 247b Vb₁ 162d N₂ 121a Pm 112c vzbuĵaet’ Vat₅ 116b v’zbuêetь Bar 210b excitat; nenavist’ na se bratie s(ve)ti životь vzbuždaet’ BrVO 185b Vb₁ 118c Vat₅ 86d N₂ 86d vzbuêetь Bar 176d excitat; oĉe dari [dari] d(u)h(o)vnihь vzbuždae BrN₂ 446d celebrandum donis spiritualibus animare ⟧ vzbujue Vat₁₉ 313d Lab 80b; sa gl(a)sь adamov’ uste vêr’nie i vz’buž’dae na r’venie b(o)žie PsFr 33b διεγείρουσα CommPs 36,7; slabêišimь n(a)sь prot(i)vu bližnemu v’z’buždaetь BrN₂ 326d Vat₆ 37d Ac 41b Vb₄ 106b excitat; tu vzbuĵaet’ nenavidênie i srdostь i karba RegBen 45b hic suscitantur invidiae; g(ospod)i b(o)že … iže êzvoju raspuêeši i milostiju zbudaeši CTk 100v.

Exh.

Cf.

vzbuditi, vžeći, vzgarati (se), v’zdvignuti, podvignuti, dvignuti, vzbuždevati

SM A(uzbuđati)