vetьhь

vetьhь, -i adj.
etiam:

vxtwhw

M, Br, Ps, Rit, C, i RegBen Fr Ac, Klim, i Segn
HR

star

EN

old

GR

παλαιός, ἀρχαῖος

LA

vetus, vetustus, antiquus, inveteratus

vložimь i v čister’nu vethu MVat₄ 41c vet’hu BrVO 177a in cisternam veterem Gn 37,20; ti vethi grêh’ otrêši i novuju m(i)l(o)st vzdai BrVO 94d peccatum vetus; ne novu zap(o)v(ê)d’ pišu vam’ nь zap(o)v(ê)d’ vethuju BrVO 291d vethu Vat₅ 138d Pm 131c ἐντολὴν παλαιάν mandatum vetus 1J 2,7; vethu stvori kožu moju i pltь moju BrVO 238c ἐπαλαίωσεν σάρκας μου vetustam fecit pellem meam Lam 3,4; – comp.: star’ci i drêvni u n(a)sb sutь i množêe vetšêiši neže o(tь)ci tvoi BrVat₅ 192b vetčeiši (sic!) N₂ 210d multo vetustiores Job 15,10;

fig.: vethi naš’ č(lovê)kь s nim’ sraspet se MVat₄ 138d Roč 114d Lab 115d Nov 136a BrVO 86b ὁ παλαιός … ἄνθρωπος vetus homo R 6,5; têmže da raduem se ne vь kvasê vetsê ni v’ kvasê zlobi i lukav’stviê MVat₄ 110b vet’sê BrVO 105c ἐν ζύμῃ παλαιᾷ in fermento veteri 1C 5,8; svlêkše se s vet’hago č(lovê)ka s’ dêêni ego i oblêkše se v nov(a)go MLab 133a τὸν παλαιὸν ἄνθρωπον veterem hominem C 3,9; sim. BrVO 190b s vet’hago N₂ 90b;

n. sg. et pl. subst. vice fungens: da aĉe dêlatel’ dom u ponoviti v’hoĉets ne ot d’na nь ot stropanaĉnet’ rušati vet’hoe BrVO 190b N₂ 90b incipit solvere vetustatem; êsti v’čnete mnoga vetha vethihь i vethae novim’ prihodeĉim’ izsipovati vśčnete MVat₄ 132a παλαιὰ καὶ παλαιὰ παλαιῶν καὶ παλαιὰ ἐκ προσώπου νέων ἐξοίσετε vetustissima veterum … vetara novis … proicietis Lv 26,10; da vśb mir’ utegnet’ … ot vethago ponoviti se MVat₄ 102a inverterata renovari ⟧ ot vethosti Roč 87b; iže iznosit’ ot skroviĉa svojego novaê i vethae MVat₄ 251d παλαιὰ vetera Mt 13,52; sim. vet’haê BrN₂ 351b; edino onoe svoego rois’tva vr(ê)me i novo začene i vêtho obkrače BrN₂ 435c vetho Vat₆ 124c Lab 67c Vat₂₉ 303d vetera concludens; têmže êže o h(rьst)ê novaê tvar’ vet’haê minuše BrVO 118b τὰ ἀρχαῖα vetera 2C 5,17; otstupite vet’haê ot ustь v(a)ših’ CPar 127r BrPm 350a recedant vetera 1Rg 2,3;

vethi zakonw, vethi zavxtw Stari zavjet; Old Testament; — παλαιὰ διαθήκη; Vetus Testamentum: prêžde posilaet se prêd’ is(u)-h(rьsto)mь iv(a)nь lêki z(a)k(o)n’ vet’hi prêd’ novimь BrN₂ 435a Testamentum Vetus; are ĉe stariê ta kvatêrna ili beseda g(ospod)na pisma ili zakona novago i vêthago RegGen 49b veteris et novi Testamenti; pets hlêbь razumêjut se pets knigь moisêevihь podobne ne pšenični na ozim’čeni êko ot vethago zakona podob’stvo BrVO 200d Vat₅ 93b N₂ 94d ad Vetus Testamentum; b(la)ž(e)na elena buduĉi plna veri êže b(og)u služivši novi i vet’hi zavet’ skon’čav’ši COxf 24a τῇ τε παλαιᾷ καὶ καινῇ διαθήκῃ; na stečenje vethago zavêta prêbivaet’ BrVO 116c τῆς παλαιᾶς διαθήκης Veteris Testamenti 2C 3,14; iv(a)n’ bo obrazь b(i)si vêt’hago zavêta BrN₂ 433b vethago Vat₆ 122b Lab 64d Vat₁₉ 30c Pm 222d Veteris Testamenti;

vethi neprixtelw, vethi bragb davao; devil; — antiquus hostis, saevissimus hostis: vethi nepriêtelь pr(o)tivu pr(ь)vomu č(lovê)ku požrtiemь taĉuju sl(a)voju lakomostiju iskusi BrVat₅ 76d antiquus hostis; egda vsemogi b(og)ь s vethim’ vragom’ bra se BrVO 39d saevissimo hoste;

interpres slavicus lat. vetitum cum voce veterem commutavit: požrtak’ bo iskusi egda piĉu drêva vethago skaza i k snêdeniju lьčaše i BrVat₅ 76d cibum ligni vetitum.

Cf.

starw, drxvwnw

SM A(vetah)