ostrь

ostr[,
etiam:

scrib. et. оштрь

HR
EN
GR

ξυνός, ὀξύς, δίστομος (ὀξυς), τραχύς, τομός

LA

acutius, acutus, asper, durus, penetrabilis, acer

обоѫдоу остръ = biceps, anceps; δίστομος

сътворити остръ — exercere

Cf.

S