vzvladati

vzvladati, -aq, -aeši pf.

abs. vel kimw, čimw vel komu, čemu vel kogo

fut. ad vladati

etiam:

vzladati, zvladati

M i Br
HR

zavladati, upravljati

EN

become ruler, rule

GR

κρατεῖν, κυριεύειν, ἐξουσιάζεσθαι, κληρονομεῖν

LA

dominari, imperare, possidere

v’zьvladaet’ vь trudêh’ moih’ BrVO 362d v’zvladaet’ Vb₁ 227d vzladaetь Vat₅ 177d N₂ 196c ἐξουσιάζεται ἐν παντὶ μόχθῳ μου dominabitur in laboribus meis Eccl 2,19; suditi vьčnut’ s(ve)ti narodom’ i v’zvladajut’ ljudi MVat₄ 196d BrVat₅ 182b zьvladajutь VO 370a κρατήσουσιν λαῶν dominabuntur populis Sap 3,8 ⟧ vladati vьčnut’ Vb₁ 234a vladajut’ N₂ 201d MNov 207b Roč 165d; emu semrtь ne vzladaetь BrVat₅ 153b mors illi non dominabitur ⟧ ne odolêtь N₂ 166d; c(êsa)rstvo tretoe ono mêdeno eže vzvlada vseju zemleju BrVO 439b vzvladaetь N₂ 253c vzladaetь Vat₅ 234b κυριεύσει πάσης τῆς γῆς quod imperabit universae terrae Dn 2,39; v’zvladaete têmi iže silnêiši i krêpčêiši vasь sut’ MVat₄ 35c κληρονομήσετε ἔθνη μεγάλα possidebitis eas quae maiores et fortiores vobis sunt Dt 11,23 ⟧ obladati vač’nete Nov 37b.

- Exh.

Cf.

vladati, obladati

A(uzvladati)